Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Udělejte si ze svých alb kalendář

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

SLEVA 10 % do 30. 11


reklama

227 fotek, 7.9.2017, 8 zobrazení, přidat komentář | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Velká Baltská cesta 2017
8. září 2017 Santk Petěrburk
Z mnoha památek ve městě jsme navštívili pochopitelně jen některé. Baňatých věžiček pravoslavných kostelů je v Petrohradu celá řada, asi nejzajímavější jsou chrám sv. Izáka se zlatou kopulí a krásným interiérem a chrám Vzkříšení Ježíše Krista "Na prolité krvi" (postaven na místě atentátu na Alexandra II.), nezapomněli jsme ani naKkazaňkou katedrálu. Nejstarší budovou ve městě je Petropavlovská pevnost, založená Petrem I. hned v roce 1703 na obranu proti Švédům. Samozřejmě jsme si prohlédli také křižník Aurora, jehož výstřel dal podnět k zahájení revoluce v roce 1917. Celou řadu dalších významných pamětihodností jsme si prohlédli nejen při pěší procházce, ale i z paluby výletní lodičky, kterou jsme se projeli jak po řece Něvě, tak i po vodních kanálech v centru města.
33 fotek, 6.9.2017, 55 zobrazení, přidat komentář | cestování
KČT Slovan Karlovy VAry - Baltská cesta 2017
6. září 2017 - Kronštadt. Prohlídka Mořské katedrály a pak podvečerní procházka k přístavu.
79 fotek, minulý týden, 166 zobrazení, 1 komentář | cestování
Na státní svátek v pátek 17. listopadu 2017 jsme se už podruhé vypravili na přechod pahorkatiny Džbán. Vyšli jsme z Kozojed přes hradiště Dřevíč do kláštera v Dolním Ročnově a došli přes Třeboc a Hředle do Krušovic.
100 fotek, 6.9.2017, 102 zobrazení, 1 komentář | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017.
6. září 2017. Do Ruska jsme přejeli z estonského pohraničního města Narva. Petrodvorec - carský palác označovaný někdy za ruské Versailles. Toto letní sídlo si nechal postavit Petr Veliký na jižním pobřeží Finského zálivu. Okolní lokalita, nazvaná Popovaja myza, je bohatě zásobena vodními zdroji. Právě geniální využití vody se stalo nejtypičtějším rysem areálu známého od konce druhé světové války jako Petrodvorec (původně Petergof). Ten byl slavnostně otevřen v srpnu 1723. Po Petrovi Velikém se do paláce nastěhovala Anna I. Ivanovna, která nechala vybudovat jednu z nejkrásnějších fontán v celém areálu - tzv. Velkou kaskádu. Definitivní podobu celému komplexu dala až dcera Petra Velikého - Alžběta I. Dnes tu můžete obdivovat důmyslný systém fontán a vodotrysků, který ve své době předstihl v dokonalosti i svůj vzor ve Versailles.
59 fotek, letos v listopadu, 237 zobrazení, 2 komentáře | cestování
Deštivou listopadovou sobotu 11. 11. 2017 jsme se vydali do Krušných hor do okolí Šindelové. Zastavili jsme se u čedičovývh varhan poblíž Rotavy, v Šindelové jsme navštívili meteorologa Rudofta Kovaříka, podívali se na záchranu historické pece na železo a vystoupali ke Kamennému hřibu. Zpět na nádraží v Rotavě jsme prošli kolem zámečku Favorit a pak došli po cyklostezce podél potoka Skřivaň.
113 fotek, 5.9.2017, 91 zobrazení, přidat komentář | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017
5. září 2017 - Přírodní park Lahemaa. Název parku znamená v překladu Země zálivů a plně jej charakterizuje. Leží na severovýchodě Estonska v krajích Harjumaa a Lääne-Virumaa (725 km2) při členitém pobřeží Finského zálivu. Hluboké zálivy (Kolga, Hara aj.) oddělují 4 velké dlouhé poloostrovy (Juminda, Vergi, Pärispea a Käsmu) zformované pohyby ledovcových mas. Patří sem i 20 blízkých skalnatých ostrovů. Terén je rovinatý, sem tam s morénovými pahorky a na jihu parku s& tzv. Severoestonským náspem, vápencovou plošinou zvedající se jako lavice několik desítek metrů nad okolní terén, místy se skalisky a čtvrtohorními terasami pod ní.
Půvab parku tvoří množství jezer a vodních toků, dokonce s vodopády. Neobvyklá jsou i kamenná pole (alvars – např. na poloostrově Käsmu) a hlavně obří bludné balvany, které sem kdysi přinesl z dalekého severu ve své náruči ledovec. Území většinou pokrývá les, borový či smrkoborový, s ostrůvky listnáčů. Celých 8% plochy parku tvoří rašeliniště (Pudisoo, Viru, Vanasila aj.). Lesy poskytují prostor velkým savcům (los, prase divoké) i jejich lovcům (medvěd, vlk, rys). Z památek můžete navštívit kamenné hrobky z 1. století, tradiční rybářské vesnice nebo romantické křizácké hrady.
94 fotek, letos v listopadu, 226 zobrazení, 2 komentáře | cestování
První listopadovou sobotu 4. listopadu 2017 směřovaly naše kroky do Doupovských hor. Od zámku ve Stružné jsme se prošli k obnovovanému kostelu Svatobor v Lučinách a putování ukončili v Dubině a následně v Kyselce.
71 fotek, 5.9.2017, 85 zobrazení, přidat komentář | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017.
5. září 2017
Lahemaa (v překladu „země zálivů“) je nejrozsáhlejší národní park Estonska, který se rozkládá jen 70 kilometrů na severovýchod od Tallinnu na členitém pobřeží Baltského moře (resp. Finského zálivu) s mnoha poloostrovy a zálivy. Geologicky leží park na vápencové náhorní plošině. Tvoří ho borové a smrkové lesy, řeky, jezera a bažiny.Terén je převážně rovinatý (nejvyšší bod parku má jen 115 metrů). K nejznámějším patří 3,5kilometrová stezka rašeliništěm Viru (Viru Raba), kde jsou k vidění masožravé rostliny – rosnatky. Asi v polovině trasy je vyhlídková věž, která nabízí pěkný výhled do krajiny.
150 fotek, letos v říjnu, 99 zobrazení, 3 komentáře | cestování
O víkendu ve dnech 28. a 29. října 2017 jsme navštívili Hradec Králové a v jeho okolí si prohlédli zahradní železnici v Chlumci nad Cidlinou, zámek v Hradci u Nechanic, kapli Zjevení Páně ve Smiřicích a hospital Kuks.
107 fotek, 3.9.2017, 114 zobrazení, 18 komentářů | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017.
3. září 2017 - Tallinn. Estonská metropole leží na severním pobřeží Estonska u Finského zálivu, zhruba 80 km na jih od Helsinek. Většina uliček Starého města je pěší zónou a procházka labyrintem romantických uliček plných kaváren a restaurací je hlavním lákadlem estonské metropole a vlastně nejoblíbenější turistickou atrakcí celého Estonska.
176 fotek, 4.9.2017, 143 zobrazení, 2 komentáře | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017
4. září 2017 Helsinky. V centru města v okolí Senátního náměstí je několik zajímavých architektonických památek v čele s krásnou bílou Helsinskou katedrálou z 19. století – jednoznačně nejfotografovanější budovou ve Finsku. Nedaleký pravoslavný kostel Uspenski je největším svého druhu v západní Evropě. Velmi populární turistickou atrakcí je i skalní kostel Temppelinaukio vytesaný ve skále. Velmi populární je památník světově známého skladatele Sibelia – 600 trubek o váze 24 tun, který představuje varhany. Námořní pevnost Suomenlinna je jednou z největších svého druhu na světě a je zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Byla vystavěna v 18. století. Většina pevnosti je přístupná zdarma a množství zelených ploch svádí k piknikům. Z obřích hradeb je možné pozorovat ohromné lodě, které v bezprostřední blízkosti vjíždějí do městského přístavu.
46 fotek, 3.9.2017, 168 zobrazení, přidat komentář | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017.
3. září 2017. Pärnu ležící v Pernovském zálivu je hlavním městem jihozápadního Estonska. Je to tiché přímořské letovisko oplývající velkou koncentraci sanatorií a léčeben. Historické centrum města se rozkládá v okolí centrálního náměstí. Důležitými architektonickými památkami jsou pozůstatky městského opevnění se zbytky bastionů. Nejstarší součástí hradeb je Červená věž z 15. století, která ve skutečnosti je totiž bílá. Dále k opevnění patří Tallinnská brána ze 17. století, která byla postavena Švédy. Pärnu již po mnoho let drží pověst kulturní metropole Estonska.
59 fotek, 3.9.2017, 134 zobrazení, 2 komentáře | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017.
2. až 3. září 2017. Hrad Turaidas leží hned za městečkem Sigulda. Tento cihlový krasavec je postupně rekonstruován. Historie hradu začíná v roce 1214, kdy byl postaven jako arcibiskupský hrad. Sloužil až do 18. století, pak do něj udeřil blesk, který přesně trefil sklad se střelným prachem, takže hrad vyletěl do vzduchu. Nyní v již obnoveném hradu nalézáme několik expozic, které nás provádějí jeho historií. Vyšlapeme i do nejvyššího patra věže, kocháme se pohledem na okolní lesy a meandr řeky Gauija.
Téměř dvacetitisícový Cesis rozkládající se na severu Lotyšska na břehu řeky Gauji je považován za nejkrásnější a „nejlotyšštější“ město v zemi. Může se pochlubit několika historickými památkami, z nichž nejvýznamnější je bezesporu starý hrad vybudovaný v roce 1290. V sousedství starého hradu dnes stojí „nový hrad“ z 18. století, který má typickou lososově růžovou barvu. Další zajímavou památkou je gotický kostel sv. Jana, pocházející z konce 13. století. V centru Cesisu se rozkládá náměstí Vienibas laukums, pod kterým byly vykopány základy staroměstských bran
97 fotek, 2.9.2017, 143 zobrazení, 2 komentáře | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017.
1. až 2. září 2017. Riga - hlavní město Lotyšska bylo založeno na strategickém místě na březích řeky Daugavy nedaleko Rižského zálivu v Baltském moři. Historické centrum Rigy nazývané Staré město se nachází na východním břehu řeky Daugavy. Na jedné straně je Staré město ohraničeno Daugavou, na straně druhé pak rozsáhlým městským parkem vysázeným na místě již zaniklých středověkých obranných hradeb města. Centrum historické Rigy tvoří Katedrální náměstí a ulice Kalkuiela, rižské architektonické památky pocházejí zejména z dob seces. Symbolem Rigy jsou však bezesporu krásné gotické domy, nazývané Domy Černých hlav. Ty se nachází nedaleko středověkého kostela svatého Petra.
Jurmala leží asi 25 km od hlavního města Rigy na břehu Baltického moře a je největším lázeňským městem v Lotyšsku.
94 fotek, 9.9.2017, 171 zobrazení, 4 komentáře | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017
9. září 2017. Vilnius - litevská metropole na soutoku řek Neris a Vilnia. V době meziválečné nezávislosti Litvy byl hlavním městem Kaunas a Vilnius připadl Polsku. Ostatně Poláci tu dlouho tvořili většinu a žil zde i polský básník Adam Mickiewicz. Navíc tu sídlila stotisícová židovská komunita, po New Yorku a Varšavě třetí největší na světě, takže si Vilnius vysloužil označení "Jeruzalém severu". Po příchodu Hitlera bylo židovské obyvatelstvo téměř zcela vyhlazeno a dnes si můžete prohlédnout jen jednu z původních 105 synagog. Rozsáhlé, převážně barokní staré město vybízí k procházkám. Z výšky na něj můžeme shlédnout z Gediminova vrchu, na kterém stojí starý hrad. Centrem je Katedrální náměstí s netradičně klasicistní čistě bílou katedrálou, věží a sochami litevských knížat. Za prohlídku stojí rozhodně skvost gotické architektury - cihlový kostel svaté Anny. .
98 fotek, 1.9.2017, 215 zobrazení, 13 komentářů | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017.
31. srpna až 1. září 2017. Klaipeda – je co do počtu obyvatel třetí největší litevské město, které je zároveň jediným námořním přístavem Litvy. Řeka Dane tu ústí do Baltského moře, čímž je z velké části určeno i zaměření průmyslu, který se zde specializuje na opravu lodí a zpracování ryb. Na levém břehu řeky se rozkládá Staré Město (Senamiestis) s pravoúhlou sítí ulic, kterému dominuje zřícenina hradu z 13. století. Na protějším břehu najdeme Nové Město (Naujamiestis), kde návštěvníky upoutá mj. pseudogotická budova hlavní pošty z tmavě červených cihel. Celkově Klaipeda připomíná spíše německá hanzovní města, kde jsou dlážděné ulice lemovány hrázděnými domy. Německy se město nazývá Memel, což je pojmenování, které získalo během 13. století, kdy se Klaipedy zmocnili němečtí rytíři.
Vrch křížů - významné poutní místo nedaleko města Šiauliai. Na pahorku jsou zasazeny tisíce křížů všeho druhu, které postupně plnily několik úloh; symbolizovaly utrpení Krista i prostých Litevců, byly vzdorem proti sovětskému režimu. Za sovětské éry byl pahorek několikrát srovnán se zemí, ale vždy rychle vyrostl znovu. Působivé je především neuvěřitelné množství křížů. Je jich už několik set tisíc a stále přibývají...
80 fotek, letos v září, 214 zobrazení, 1 komentář | cestování
Němečtí turisté z Fichtelgebirgsvereinu pořádali 17. září 2017 hvězdicový turistický pochod, a to na počest výročí 370 let, kdy se poprvé v Pilgramsreuthu objevily brambory, která tam byly dopraveny z našeho městečka Hranice.
191 fotek, 31.8.2017, 360 zobrazení, 5 komentářů | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017.
31. srpna 2017. Kurská kosa (též Kuronská či Kuršská kosa) je úzký pás země dlouhý 98 km a široký od 0,5 km do 3,8 km, který je rozdělený mezi Litvu (na kterou připadá 52 km) a Rusko. Podle legendy vytvořila kosu mořská obryně Neringa, když nosila písek v zástěře, aby vytvořila chráněný přístav pro rybáře. Ve skutečnosti vznikla Kurská kosa před pěti až šesti tisíci lety sedimentační činností mořských proudů v mělkých vodách podél pobřeží. Západní břeh kosy je omýván Baltským mořem, členitější východní břeh Kurským zálivem. Kurská kosa je tvořena hlavně písčitou půdou, proto se jí také říká „baltská Sahara“. Na kosu se dostanete krátkým trajektem z přístavu Klaipeda, odkud doplujete do Smiltyné.V 16. století začali lidé na Kurské kose s masivním odlesňováním. Působení silných větrů umožnilo obnažení písečných dun a písek začal zasypávat vesnice. Dnes se představitelé národního parku Kurská kosa, zřízeného v roce 1991 na ochranu dun, laguny a okolního moře, snaží vysazovat novou flóru – rostliny zpevňující půdu. Duny totiž postupně mizí v Baltském moři (posouvají se asi o metr za rok a také se postupně snižují) a bude-li vše pokračovat dosavadním tempem, může Kurská kosa za dvě století zmizet docela. Přesto je stále 70 % rozlohy tohoto pásu země pokryto lesy, především borovicovými, v menší míře i březovými háji. Písečné duny tvoří asi čtvrtinu plochy. V roce 1999 byly silně poškozeny hurikánem Anatoly.V roce 2000 byla Kurská kosa zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO, která následně poskytla prostředky na obnovu dun. Byly také vybudovány lávky, po nichž se mají pohybovat turisté, protože jich sem přijíždí mnoho a někteří svým chováním duny poškozují. Ve zdejší drsné přírodě žijí mj. jeleni, losi a divoká prasata. Kurská kosa patřila kdysi k Prusku, resp. Německu. Dnes náleží její severní část Litvě, jižní pak k ruské kaliningradské oblasti. V litevské části žije jen asi 2 500 obyvatel. Kdysi tu bývalo zdrojem obživy rybaření, dnes především cestovní ruch. Lidé sem přijíždějí za odpočinkem a koupáním. Navíc je kosa také významným nalezištěm jantaru. Nida: Celkem čtyři vesnice v litevské části kosy tvoří dohromady jednu společnou obec – Neringa. Díky cestovnímu ruchu je nejbohatší obcí v Litvě, průměrné mzdy jsou tu vyšší než ve Vilniusu. Největší a správní vesnicí je Nida, rušné letovisko, které leží až u ruských hranic. Mezi válkami si v ní zřídil letní byt německý spisovatel Thomas Mann, jehož dřevěný domek je stále možné spatřit. V roce 1968 dostal francouzský filosof Jean-Paul Sartre speciální povolení od Chruščova, aby mohl strávit nějaký čas na dunách. U Nidy stojí některé z nekrásnějších dun na poloostrově, především 52 metrů vysoká Parnidisova duna, na kterou vede 180 schodů. Na jejím vrcholu jsou k vidění zbytky kdysi 12 metrů vysokých žulových slunečních hodin poškozených hurikánem, ale především se tu naskýtá krásný výhled. Parnidisova duna je celkem 7 km dlouhý písečný hřeben, který vede až do Ruska. Pod dunou se můžete vydat na 1,8 km dlouhou pěší poznávací stezku věnovanou zdejší fauně a flóře. Blízko Nidy leží také bělostné pláže.Na tradičních dřevěných chatkách z 19. století v Nidě si můžete všimnout větrných korouhviček, které měly původně identifikovat námořní lodě, ale později začaly zdobit střechy. Etnografické rybářské muzeum nabízí pohled na Nidu 19. století. V centru můžete navštívit také Muzeum jantaru s pěknými jantarovými šperky. Vyráběly se nejdříve z cínu, později ze dřeva. Západně od přístavu leží maják na vrchu Urbas vysoký 29 metrů. Kopec nazývaný Hora čarodějnic leží u jedné ze čtyř vesnic Kurské kosy – Juodkranté, pro kterou je charakteristická vůně uzených ryb. Kopec je porostlý borovicemi a nacházejí se tu dřevěné sochy vytvořené lidovými umělci. Tamní rozličné sochy ďáblů, čarodějnic a démonů jsou často fantaskní a groteskní. Na jih od Juodkranté se nachází největší litevská kolonie volavek šedých a kormoránů. Kormoráni přilétají začátkem února, volavky o něco později. V květnu se rodí mláďata. Ptáci sem přilétají zejména kvůli bohatým zásobám ryb v laguně.
65 fotek, 30.8.2017, 257 zobrazení, 3 komentáře | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017.
31. srpna 2017. Kaunas - druhé největší litevské město (416 000 obyv.). Nachází se na soutoku řek Němen a Neris, v minulosti býval důležitým obchodním centrem. Bohaté na architektonické památky – např. Kaunaský hrad ze 13. stol., barokní radnice s 53 m vysokou věží, katedrála sv. Petra a Pavla (největší gotická stavba v Litvě), několik dalších zajímavých kostelů. V Kaunasu je také velké množství muzeí (muzeum války, muzeum čertů aj.). Novou částí města vede bulvár Laisvés aleja (Alej svobody), okolo kterého se koncentruje běžný život obyvatel Kaunasu.
74 fotek, 11.8.2017, 123 zobrazení, 2 komentáře | cestování
Během svého pobytu v Kremnici jsme si odskočili podívat do sousední Turčianské kotliny. Zde jsme navštívili lázeňské Turčianské Teplice, zajímavé městečko Mošovce, Blatnici s hradem, Necpaly a Kláštor pod Zlivom.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter