Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Jedna z tras letošního 48. ročníku KV50-Karlovarský letní slunovrat v sobotu 15. červan 2019 vedla z Hodního Slavkova do Karlových Varů.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • tento týden
  • 12 zobrazení
  • 1
  • 11
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 11 zobrazení
  • 0
  • 00
V soubotu 8. června 2019 jsme se vypravili do Českého středohoří do okolí Litoměřic. Nejprve jsme navštívili městečko Uštěk, kde byla největším zážitkem komentovaná prohlídka Muzea čertů samotným Belzebubem. Muzeum četů je umístěno v Pithartské věži a v pískovcových sklepích. Z Úštěku jsme si vyšli na túru směrem na poutní místo Ostré a dále pak na hrad Helfenburg.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • letos v červnu
  • 261 zobrazení
  • 5
  • 33
Za překrásného pozdně jarního počasí jsme se vypravili v Krušných horách z Božího Daru přes Božídarský Špičák do Horní Blatné.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 1.6.2019
  • 295 zobrazení
  • 5
  • 33
V sobotu 25. května 2019 jsme se vydali z Plané u Mariánských Lázní do Tachova, kde byla našim cílem Jízdárna Světce. Zde jsme absolvovali komentovanou prohlídku celého arelu od sklepa až po střechu včetně návštevy generálského lóže. Pod taktovkou kastelána nás provázel generál Windischgrätz se svojí šlechtičnou.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 25.5.2019
  • 183 zobrazení
  • 4
  • 33
O květnových víkendových dnech 18. a 19. května 2019 jsme se vydali letos po čtvrté, a také už naposled, k řece Sázavě. Vypravili jsme se okolím řeky Sázavy na poslední úsek mezi Havlíčkovým Brodem a Žďárem nad Sázavou.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • letos v květnu
  • 267 zobrazení
  • 4
  • 22
V sobotu 4. května 2019 přijel se svou družinou do Karlových Varů císař římský a král český Karel IV.
Kategorie: oslavy
více  Zavřít popis alba 
  • 5.5.2019
  • 64 zobrazení
  • 2
  • 00
V sobotu 27. dubna 2019 turistický výlet probíhal po trasách v okolí Bečova nad Teplou. Ze železniční zastávky jsme se vydali nejprve ke lipovému stromořadí, vysázenému ve tvaru kříže. Pak jsme pokračovali přes Zboř kolem Bečovských rybníků do Bečova nad Teplou, kde jsme vystoupili ke Kříži Dotýkat se nebe. Na závěr pak byl předmětem našeho zájmu obnovený židovský hřbitov v blízkosti železničního nádraží.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 27.4.2019
  • 245 zobrazení
  • 5
  • 11
O Velikonocích ve dnech 19. až 22. dubna 2019 jsme se vypravili do Jizerských hor. Specifikem zdejšího kraje jsou četné rozhledny, rozeseté po celých Jizerských horách. Vznikat začaly na počátku 20. století. Každá je charakteristická nejenom originální architekturou, ale také jedinečným příběhem, který se k ní váže.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • letos v dubnu
  • 243 zobrazení
  • 3
  • 22
Velikonoční čas od pátku 19. 4. do pondělí 22. 4. 2019 jsme strávili na turistických túrách v Jizerských horách. Kromě rozhleden a skalních vyhlídek jsme se vypravili k přehradě Souš, navštívili baziliku v Hejnici, prošli se ještě po sněhu mezi Smědavou a Jizerkou a nakonec zavítali od Protržené přehrady přes Mariánské schody do Desné.
Vodní nádrž Souš (Soušská přehrada) postavená v letech 1911–1915 na Černé Desné leží nad městem Desná v Jizerských horách. Podél přehrady vede cesta na Smědavu, která spojuje Tanvaldsko s Frýdlanstkem, otevřená je však pouze v letních měsících.
Poutní místo v Hejnicích - impozantní bazilika Navštívení Panny Marie. Hejnice, ležící v zeleném údolí řeky Smědé a obklopené několika přírodními rezervacemi, má staletou poutní tradici. Tato obec bývá navštěvovaná především díky baroknímu kostelu, bazilice minor Navštívení Panny Marie, stojící na místě starého poutního místa, kterému se přezdívá český Mariazell.
Osada Jizerka: stavení rozsetá mezi rašeliništěm Malá jizerská louka a čedičovým vrchem Bukovcem. Malebné místo v Jizerských horách se zajímavou historií.
Protžená přehrada - Časté záplavy v podhůří Jizerských hor v 19. století si vynutily potřebu vybudovat soustavu propojených přehrad na řekách Bílá a Černá Desná. Výstavba přehrady se sypanou hrází projektovaná prof. Intzem z Cách započala v roce 1911 a trvala do roku 1915. Stavbu komplikovaly nejen vydatné deště, ale také první světová válka, která zapříčinila úsporná opatření.Přesně za 10 měsíců po kolaudaci díla se hráz protrhla. První průsak vody, pramínek v průměru zhruba 2 cm, objevili lesní dělníci 18.9.1916 v 15:30. Pramínek se rychle zvětšoval a již o necelou půlhodinu později voda tryskala tak silně, že dělníci museli utéct. V 16:15 se již propadala dlažba na návodní straně a za dalších 30 minut se na hrázi vytvořila 40 metrů široká trhlina a voda se začala valit do údolí. Přívalová vlna nejprve zasáhla nedalekou pilu, kde s sebou vzala navezené klády, prkna a spolu s vyvrácenými stromy bořila domy v údolí a pohřbívala vše, co jí stálo v cestě. Důsledky této katastrofy si přečtěte níže. Mimoto spáchal sebevraždu stavební dozor a byly pozastaveny práce na stavbách dalších sypaných hrází na celém světě. Přehrada již nebyla nikdy obnovena.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • letos v dubnu
  • 184 zobrazení
  • 3
  • 00
V neděli 24. března 2019 na naší cestě jižní Itálíi přijíždíme do oblasti Trapani. Ubytujeme se v hotelu - bývalém mlýně na salinách. V pondělí nás čeká lodní výlet na ostrov Favignana a a prohlídka starobylého města Erice na vysokém kopci nad Trapanii
Favignana (italsky Isola di Favignana, v místním nářečí Faugnana) je ostrov v souostroví Egadských ostrovů, které leží západně od ostrova Sicílie. Ostrov má rozlohu 19,8 km2 a je největší v souostroví. Nejvyššími kótami jsou Monte Santa Caterina s nadmořskou výškou 314 m a pahorek o nadmořské výšce 252 m. U pobřeží leží neobydlené ostrůvky Preveto, Galera a Galeotta. Na ostrově se nachází stejnojmenná vesnice, která administrativně patří do provincie Trapani. Je sídlem comune, zahrnující celé souostroví.
Na samotném západě Sicílie se nachází malé městečko Erice, které bylo na bájné hoře Eryx založeno již v dobách řecké kolonizace ostrova. Bylo centrem kultu bohyně plodnosti – Venuše, jejíž chrám stával na místě dnešního normanského hradu, za veřejnými zahradami vily Ballo. Město nabízí nádherný výhled na nedaleké moře a okolí.
Historické město Erice leží v horách, v nadmořské výšce 751 metrů, v blízkosti městečka Trapani. Neleží přímo u moře, ale je od něj vzdáleno asi 3 km vzdušnou čarou. Do města je možné se dostat po příkrých serpentinách, jejichž zdolávání je opravdovým zážitkem. Erice je obehnáno zdí s baštami a protkáno spletí úzkých dlážděných uliček. Ty jsou lemovány kamennými domky, které jsou nalepeny jeden na druhém. Každý z domků má malý dvůr. V Erice, které působí velmi zvláštním a svérázným dojmem, panuje jedinečná atmosféra. V současnosti zde žije okolo 30 tisíc obyvatel.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • jaro
  • 283 zobrazení
  • 5
  • 11
Po noční plavbě lodí z Neapole jsme zakotvili brzo ráno v neděli 24. března 2019 v Palermu. Po dopolední prohlídce města jsme se odpoledne vypravili do Monreale.
Palermo:
Ocitnout se v Palermu je tak trochu jako ocitnout se v jiném světě. Na ulicích panuje hluk a chaos, který tu vytváří jedinečný soundtrack k nezapomenutelným pohledům na místní paláce a kostely. V tomto kosmopolitním městě si dost možná budete připadat jako někde v orientu nebo v arabském světě.Možná budete ohromeni majestátností zdejších paláců, anebo naopak zaskočeni jistou zanedbaností města, jeho oprýskanými domy či všeobecnou dopravní anarchií, která v Palermu vládne. Ať tak či onak, všechny tyto aspekty se mísí s pozoruhodnou harmonií a činí z Palerma, města kontrastů, velmi osobité a přitažlivé místo. Všude panuje zvláštní mumraj, ale i osobitá jihoitalská pohoda. K té bezpochyby přispívá i místní gastronomie. V Palermu je velmi oblíbené a žádané pouliční rychlé občerstvení. Ač občas s trochu nejistým původem, místní lahůdky jsou vždy čerstvé a jednoduše výborné.
Monreale:
Sicilská katedrála v Monreale je jednou z největších dochovaných památek normanské architektury na světě a je dost možné, že při její návštěvě si obklopeni její mozaikovou výzdobou budete připadat jako v pohádce. Mozaiky v katedrále zabírají plochu více než 6 000 m2 a jsou tak největší mozaikovou plochou na Sicílii a zároveň největší sbírkou středověkých křesťanských mozaik na světě. Podíleli se na nich jak místní umělci, tak také jejich kolegové z Byzance i z Benátek či z Řecka. Součástí katedrály je i benediktinský klášter. Se stavbou katedrály začal v roce 1174 Vilém II. patrně proto, aby trumfnul dílo Rogera II. – jeho soukromou kapli Capella Palatina v Palermu, která je považována za nejlepší ukázku arabsko-byzantské a normanské kultury na světě. Přestože Capella Palatina je jednou z nejkrásnějších kaplí na světě, katedrála v Monreale ji měla ještě předčít.Pro stavbu byl vybrán svah hory Monte Caputo, která se nedaleko Palerma vypíná nad úrodnou rovinou La Conca d’Oro – Zlatá mušle. Dokončena a zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie byla katedrála již po deseti letech prací a díky tomu si udržela architektonickou a dekorativní jednotu.Exteriér trojlodní stavby dlouhé 102 m nepůsobí nijak okázalým dojmem, ovšem po vstupu do jejího interiéru se ocitnete takřka v jiném světě, bohatě zdobeném mozaikami a barevným mramorem. Na klenbě centrální apsidy je vyobrazen monumentální žehnající Kristus Pantokrator a ve spodní části Panna Marie s dítětem, v dalších apsidách postavy apoštolů Petra a Pavla. Ostatní mozaiky zpodobňují různé biblické příběhy. Za pozornost stojí také Noemova archa, z níž jsou na zem právě vyháněna zvířata.
Zdroj: https://www.radynacestu.cz/magazin/palermo/

Monreale

Monreale

Monreale
Více fotek
Mramorová dlažba a obklady pod mozaikami jsou dílem Maurů. Pouze tito umělci ve službách normanských králů uměli tehdy leštit tvrdé horniny jako zde použitý porfyr a červenou žulu.
Zadavatel stavby Vilém II., vnuk zakladatele normanského panství na Sicílii Rogera II., zemřel čtyři roky po dokončení katedrály a v sarkofágu z bílého mramoru je tu v královské hrobce pochován. Místo posledního odpočinku tu našel také jeho otec Vilém I. a nachází se tu rovněž vzácná relikvie – srdce francouzského krále Ludvíka IX.
Přilehlý klášter
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • jaro
  • 274 zobrazení
  • 5
  • 33
KČT Slovan Karlovy Vary - Velká cesta západem USA 2017.
4. října 2017. USA. Yosemitský národní park. Yosemitský národní park se nachází v pohoří Sierra Nevada. Leží ve střední Kalifornii asi 4 hodiny jízdy ze San Francisca. Park je turisty milovaný a ročně ho navštíví víc než 3,5 milionů z nich. Národním parkem se stal roku 1890, od roku 1984 se nachází na Seznamu světového dědictví UNESCO. Je otevřený celoročně a dostanete se do něho pěti vstupy, platí se vstupné. Počasí je tu mírné, mírné zimy, suchá léta, častější srážky jsou typičtější pro rostoucí nadmořské výšky. Můžete se sem vypravit během celého roku, jen v zimě jsou některé přístupové cesty kvůli sněhu nepřístupné. Žijí zde černí medvědi, rysi, pumy a velké množství dravých ptáků. Nejoblíbenějšími vyhlídkovými místy, na kterých se Vám naskytnou neuvěřitelné pohledy na zdejší žulové dómy nebo vodopády, jsou vyhlídky Valley View, Tunnel View a vyhlídka z 2 199 metrů, kterou nabízí Glacier Point. Tato vyhlídka nabízí nádherný výhled na Half Dome a vodopády Vernall Fall, Nevada Fall a také nejvyšší vodopád v USA, Yosemite Falls. Turisticky nejoblíbenější oblastí je údolí Yosemite Valley, která tvoří jen necelé 1% rozlohy parku. Údolí kolem řeky Merced River obklopené vysokohorskými vrcholy je opravdu nádherné. Najdete tu jeden z největších monolitů na světě a zároveň nejoblíbenější cíl skalních lezců na světě, slavnou žulovou skálu El Capitan vysokou 910 metrů. Na vrchol El Capitana se lze dostat po turistické stezce vedoucí od vodopádů Yosemite Falls. Vrchol El Capitana se nachází v nadmořské výšce 2 307 metrů. Kromě El Capitana se v Yosemitském údolí nachází i druhý zdejší žulový obr, Half Dome a také vodopád Yosemite Falls, který je se svými 739 metry nejvyšším vodopádem v USA. Nahoru se dá dostat po 5,5 kilometrů dlouhé strmé stezce Yosemite Falls Trail. V okolí údolí je ale rozeseto i mnoho dalších, i když ne už tolik impozantních vodopádů. Odraz skály Half Dome na hladině jezera Mirror Lake je ideální destinací pro pořizování úžasných fotek z Yosemitu. Na konci léta ale jezero bývá vyschlé. Chcete-li se trochu podívat do historie indiánských kmenů Miwoků a Pajutů, kteří zde žili příchodem Evropanů, můžete tak učinit v Yosemite Museum. Tam najdete nejen jejich předměty, ale i zrekonstruovanou indiánskou vesnici.
Zdroj: http://www.cestyposvete.cz/yosemite.html
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • říjen 2017 až duben 2019
  • 181 zobrazení
  • 6
  • 22
Poslední dva dny našeho pobytu v Itálii jsme strávili 2. a3. dubna 2019 v hlavním městě země v Římě.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 3.4.2019
  • 74 zobrazení
  • 1
  • 33
Během svých jarních toulek po jihu Itálie jsme 1. dubna 2019 zavítali na vrchol sopky Vesuv i do vulkánem poničených Pompejí.
Vesuv měří 1 279 metrů a řadí se mezi tzv. stratovulkány. Jeho základ tvoří hora Somma. Poslední velký výbuch proběhl v roce 79 n. l., kdy bylo zničeno několik měst včetně slavných Pompejí. Během této masivní erupce bylo do atmosféry uvolněno velké množství jedovatých plynů. Mrak, který výbuch vytvořil, sahal do výšky až 37 km, a při katastrofě zemřely tisíce osob. Města Pompeje, Herculaneum, Oplontis a Stabie byla doslova pohřbena pod 6 metrovými nánosy sopečného materiálu. Od té doby sopka vybuchla ještě několikrát. Nejsilnější erupcí po roce 79, byl výbuch roku 1631. Následky erupce nebyly ovšem fatální jako v prvním případě.
Pompeje bývaly významným městem pod správou Říma do doby, než je pohřbila sopka Vesuv roku 79 n. l. Město, které patřilo k neapolské provincii, bylo roku 79 n. l. zničeno masivní erupcí sopky Vesuv. Obyvatelé tehdejších Pompejí se domnívali, že sopka je již dávno vyhaslá, proto nebrali v potaz varování, které jim vulkán s předstihem dával. Když sopka vybuchla, sopečný prach zaclonil slunce a město bylo definitivně pohřbeno pod nánosem lávy a sopečného prachu. Erupce trvala tři dny a vrstva zaschlé sutin a prachu sahala do výšky 6 metrů. Vědci odhadují, že tehdy v důsledku otrávení jedovatými plyny zemřelo přibližně 10 000 lidí. Jediný očitý svědek, Plinius mladší, ve svém dopise Tacitovi popsal i doprovodný jev, kdy se opakovaně vylévalo moře z břehů. Dnes se tomuto jevu říká Tsunami. Pompeje spolu s dalšími zničenými městy čekaly na své odhalení až do 18. století, kdy byly objeveny. Od 19. století probíhal v oblasti rozsáhlý archeologický průzkum, který odhalil nejen trosky budov, lidské pozůstatky, jejichž sádrové odlitky dokumentují poslední děsivé vteřiny života Pompejanů, ale i celou řadu nástěných maleb, tzv. fresek.Existence fresek, které jsou velmi eroticky laděné, byla často utajována, vzhledem k poměrně cudné době, která nebyla na takováto odhalení připravená. Město je unikátním způsobem zakonzervováno a díky němu mají badatelé možnost udělat si přesný obrázek, jak vypadal život v 1. století n. l.
Zdroj: https://www.radynacestu.cz/magazin/pompeje/
více  Zavřít popis alba 
  • 1.4.2019
  • 116 zobrazení
  • 3
  • 00
Poslední březnový den 31. 3. 2019 jsme na severní pobřeží Sicílie navštívili Tyndaris s novodobou bazilikou a řeckým areálem. Dalším cílem bylo turisticky atraktivní město Cefalú.
Tyndaris, už z dálky je viditelná novodobá bazilika z 20. století vzpínající se nad Tyrhénským mořem, a pod ní malý, útulný antický areál. Snad až kýčovitě pěkná bazilika svítící z dálky červenými a světlerůžovými barvami, je pro katolíky významným poutním místem, uvnitř se totiž nachází vzácná relikvie – soška Černé madony - podle legendy zde s ní v 16. století zakotvila loď z Malé Asie a nemohla se pohnout z místa, dokud nebyla soška odnesena na břeh. Blízký antický areál byl založen na sklaním útesu roku 396 př. n. l. mesénskými osadníky. Nevelkému leč zajímavému a přehlednému okrsku s malým muzeem se zdejšími nálezy na jedné straně, vévodí pěkné divadlo. Dále se lze procházet kolem základů římských vil, některé jsou kryté, na podlaze zdobené pěknými mozaikami, v atriu jedné z vil stojí několik cihlových sloupů, mezi nimi se rýsuje v pár desítek metrů dále kopule baziliky. Vily uzavírá na konci areálu druhá dominanta – stará římská bazilika. Tedy to co z ní zbylo. Tři oblouky průchodů a vyšší část nad středním průchodem – bývalou hlavní lodí.
Cefalú je po Taormině druhé nejturističtější místo na Sicílii. Nad městem hrozivě ční skála La Roca, kam vedou i šipky k bývalému Dianinu chrámu, ze kterého však dnes mnoho nezbývá. Historický střed začíná na malém Garibaldiho náměstí, od nějž pokračuje dál po hlavní turistické třídě Corso Ruggero. Všude plno renesančních či barokních domů. Na hlavním náměstí vyčnívá mohutná katedrála. Zdejší dóm představuje vrcholnou ukázku románské baziliky, tak jak ji vystavěli (konkrétně král Roger II.) ve 12. století Normané, kteří propluvše gibraltarskou úžinou Sicílii dobyli na Arabech. Zdroj: https://www.mundo.cz/cestopis/sicilie/cermak
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 31.3.2019
  • 183 zobrazení
  • 6
  • 00
Během našeho putování po jihu Itálie jsme také 30. března 2019 podnikli lodní výlet na Liparské ostrovy.
Lipari – je největším ostrovem v Liparském souostroví (37,3 km2) a také jeho správním centrem. Leží mezi ostrovy Vulcano a Salina zhruba 30 km od pevninské Sicílie. První osídlení ostrova se datuje do doby 4 000 let př. n. l. Tehdy sem původní obyvatele lákala těžba a obchod s obsidiánem (sopečným sklem, které vzniká jako výsledná hornina následkem magmatické činnosti). Hlavní město Lipari se dnes rozprostírá mezi dvěma přístavy Marina Lunga a Marina Corta. Chrání ho citadela, do které se dostanete po dlouhém schodišti Via Concordato.
Vulcano – tento ostrov Liparského souostroví leží nejblíže sicilské pevnině. V 16. století ho proud lávy spojil se sousední sopkou Vulcanello, takže nyní už tvoří jeden ostrov se dvěma krátery. Díky své vulkanické aktivitě bylo Vulcano ve starověku považováno za dílnu boha Hefaista i za vstupní bránu do podsvětí. Současná vulkanická aktivita spící sopky pod Vulcanem se omezila „jen“ na solfatáry (pukliny s unikající sirnou párou), sirnatá bahnitá jezírka a bublající bahno, které má vynikající léčebné účinky. Vyznavači turistiky mohou podniknout výstup do vrcholových partií kráteru Fossa di Vulcano (Gran Cratere), ucítit fumaroly i obdivovat dno kráteru spolu s výhledem na okolní ostrovy. „Poznávacím znamením“ ostrova je zápach sirných plynů. Zdroj: https://www.mundo.cz/sicilie/vulcano
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 30.3.2019
  • 161 zobrazení
  • 5
  • 11
Na sklonku března 2019 jsme zavítali pří návštěvě Sicíílie do nejkouzelnějšího města na ostrově - Taorminy. Následoval pak výstup na Forza d' Agro. V tomto malebném městečku se natáčely některé scény z filmu Kmotr.
Jestli je na některé své město Sicílie obzvlášť pyšná, pak je to Taormina, označovaná za nejmalebnější město na ostrově. Vděčí za to především své poloze na svazích hory Monte Tauro, vysoko nad Jónským mořem. Návštěvníky láká na zbytky svého slavného řeckého divadla i na mondénní atmosféru panující na hlavní tepně Corso Umberto. Tou nejvýznamnější stopou jsou zbytky antického řeckého divadla, které bylo rekonstruováno a dodnes se s oblibou využívá. Je v něm skvělá akustika. Současné návštěvníky tato stavba, pocházející pravděpodobně ze 3. století př. n. l., láká nejen sama na sebe, divy dělá i její poloha. Působivý je zejména výhled, který se od divadla naskýtá: trychtýřovitě se svažující hlediště ve svahu, městské domy, paláce a záliv s lesknoucím se modrým Jónským mořem u nohou, bujná vegetace na dosah a v dálce (kouřící) Etna. Zdroj: https://www.radynacestu.cz/magazin/taormina/
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 29.3.2019
  • 174 zobrazení
  • 4
  • 00
Během našeho putování po Sicílii jsme ve dnech 28. a 29. března 2019 dospěli až k sopce Etně. Nejprve jsme nahlédli do kaňonu soutěsky Alcantara na úbočí sopky a pak následující den si vyjeli busem ke spodní stanici lanové dráhy.
Soutěska Alcantara je v rámci Evropy unikátním kaňonem. Jedná se o soutěsku z černých lávových stěn, které jsou až 50 metrů vysoké, a jejich charakteristický šestiúhelníkový tvar sloupcového čediče prozrazuje, že vznikaly během procesu ochlazování vyvřelé lávy. Soutěska se nachází asi 20 km od Taorminy a poskytuje příjemné osvěžení i v těch nejparnějších vedrech. Soutěska Golla dell’ Alcantara byla vyhloubena vodou stejnojmenné říčky do bazaltových vrstev, vytvořených před dávnými časy ztuhlou lávou, vyvrženou malou sopkou severně od Etny. Ve spodní části toku, mezi vesnicemi Mitogio a Motta, tak vznikl pětadvacetimetrový kaňon s kolmými stěnami až 50 m vysokými. Název soutěsky je odvozen z arabského výrazu „al-Qantarah“, což znamená most. Jsou pro ni charakteristické zvláštní skalní útvary, které vznikly, když proud žhoucí rudé lávy dorazil k vodě a rozštípal čedič na lávové hranoly. Mezi skalními stěnami se řeka hbitě proplétá a tvoří kaskády, mísy a vodopády. Kaňon je vpravdě evropským unikátem – jemu podobný se nachází až daleko na Havajských ostrovech.

Neustále dýmající hrozba, ale také dárkyně úrodné půdy pro sicilská pole, zahrady a vinice, to je Etna – největší a nejaktivnější evropská sopka. Je nevyzpytatelná a pořád se hlásí o slovo. Její existence je opředena legendami, se svou výškou více než 3 000 metrů je viditelná takřka z celé Sicílie a symbolicky tak tvoří srdce celého ostrova. Na svět se Etna prodrala před 700 000 lety. Dalšími erupcemi neustále měnila svou podobu až do té dnešní, která se ustálila přibližně před 5 000 lety. Sopka je živá, a ač drobně, mění se neustále, zejména pokud jde o její výšku. Ta poslední změřená z roku 2014 je 3 350 metrů. Staří Řekové ji nazývali „Ohnivá hora“ a měli za to, že pod vulkánem je zasypán jeden z obrů Titánů a výbuchy Etny znamenají, že se obr chystá uniknout. Kouření z hory podle Řeků zase znamenalo, že Kyklopové, kteří mají pod kráterem svoji dílnu, právě kovají pro bohy nové zbraně. Od doby, kdy existují písemné záznamy, se ví o 140 erupcích Etny. Nejničivějšímu výbuchu v roce 1669 předcházelo třítýdenní zemětřesení a sopka pak soptila čtyři měsíce. Proud lávy se valil přes město Catania až do moře. V Catanii je přítomnost Etny neustále cítit takřka na každém kroku. Černý kámen, ztuhlou lávu Etny, tu v minulosti využívali při stavbě domů i silnic. V posledních deseti letech je vždy alespoň jeden z vulkánů sopky více či méně aktivní. Stává se celkem běžně, že pokud se Etna začne probouzet a začne se z ní kouřit, letiště v nedaleké Catanii zůstává uzavřené. Sopka je zrádná, na jejích bocích existuje kolem 300 malých kráterů a lze se tu setkat i s horkou vytékající lávou. Úbočí Etny je velmi úrodné. Zatímco vrchol hory charakterizují tmavé lávové svahy bez vegetace, při jejím úpatí se rozprostírá takřka „zelený ráj“. Daří se tu vinné révě, fíkovníkům i další bujné vegetaci. Zvětralá láva poskytuje všem rostlinám ideální podmínky k jejich růstu. Zdroj: https://www.radynacestu.cz/magazin/sopka-etna/
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 28.3.2019
  • 282 zobrazení
  • 7
  • 22
Dvě blízká města na Sicílii jsme navštívili během středy 27. března 2019.
Noto - Barokní pohádkové městečko Noto působí ze všech měst na Sicílii nejjednotnějším dojmem. Pohled na medově žlutou vápencovou idylu vyvolává nadšení i u ignorantů umění. Na počátku však stála katastrofa – po silném zemětřesení v roce 1693 bylo staré Noto téměř zcela zničeno. Ti, kteří zkázu přežili, se odstěhovali a znovu vystavěli mnohem krásnější město na terase jižních výběžků Monti Iblei. Možnost projektovat barokní město od nuly přivedla do Nota nejslavnější architekty Sicílie. Město, vzdálené 32 kilometry od Syrakus, působí jako grandiózní divadelní scéna. Během několika málo desetiletí bylo postaveno 15 paláců, 19 klášterů a 23 kostelů. Zvláště působivá je katedrála San Nicolo a kostel San Francesco s obrovským schodištěm. Dnes však Noto pomalu upadá. Přestože má 20 tisíc obyvatel, působí ospalým dojmem a barokní nádhera postupně pustne. Skrovné zbytky ruin starého Nota zničeného zemětřesením leží ve vnitrozemí asi 10 kilometrů od dnešního města. Zdroj: https://www.mahalo.cz/italie/destinace-italie/sicilie/noto.html
Syrakusy - Sicilská metropole umění. Žádné jiné město na Sicílii nemá takové bohatství uměleckých a kulturních pokladů z nejrůznějších epoch. Historie Syrakus sahá až do roku 733 před naším letopočtem. Syrakusy – řecky Syrakusai – se skládají ze dvou zcela rozdílných částí. Velice milé a přívětivé staré město se svými klikatými uličkami bylo vystavěno na světlém, tvrdém skalním podloží poloostrova Ortigie, spojeném s pevninou dvěma mosty. Právě zde bylo město založeno a zdejší přístav se stal srdcem tohoto starověkého města. O kus dále směrem k vnitrozemí se nacházejí ruiny z řecko-římského období. Řecké divadlo „Dionýsovo ucho“ a římský amfiteátr leží uprostřed typické nové čtvrti, jež se svažuje až k moři. Zdaleka viditelná je monumentální betonová kruhová stavba poutního kostela Madonna della Lacrime v moderní části Syrakus. Syrakusy jsou rodištěm matematika a vědce Archimeda, který v roce 212 před naším letopočtem pomáhal bránit město před útokem Římanů.
Archeologický areál v Syrakusách zahrnuje řadu antických staveb z různých období. Nejprve spatříte oltář Hierona II., obětní místo obrovských rozměrů (23 x 198 metrů), kde bylo každoročně na počest Dia obětováno 450 býků. Řecké divadlo, vytesané do holé skály, patří k největším antickým divadlům Itálie a vlastně i celého světa. V období rozkvětu města se zde mimo jiné konaly i premiéry Aischylových tragédií. Řecké divadlo – Teatro Greco. V nedalekých kamenolomech kdysi živořili syrakúští zajatci. Chladný, čerstvý vzduch nabízí Dionýsovo ucho, excentricky tvarovaná umělá jeskyně, která se vyznačuje zvláštní akustikou. Cesta k římskému amfiteátru, jenž se nachází u východu z areálu, je lemována kamennými sarkofágy. Uvnitř velkoryse dimenzovaného objektu se nalézá vodní nádrž. Zdroj: https://www.mahalo.cz/italie/destinace-italie/sicilie/syrakusy.html
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 27.3.2019
  • 143 zobrazení
  • 4
  • 00
Údolí chrámu v Agrigentu na Sicílii jsme si prohlédli v úterý odpoledne 26. března 2019 při naši cestě jihem Itálie.
Dějiny Agrigenta: Město Akragás založené řeckými kolonisty v roce 581 př. Kr. mělo především hlídat kartaginské konkurenty tzv. Velkého Řecka. Po vítězství sicilských Řeků nad Kartaginci v bitvě u Himery v roce 480 př. Kr. ale toto nebezpečí pominulo, a tak se stal Akragás jedním z nejvýznamnějších obchodních center starověku. Tehdy měl až 200 000 obyvatel, žila zde řada slavných osobností (např. filosof Empedoklés) a probíhala velkolepá výstavba. V roce 406, kdy byl Akragás dobyt Kartaginci, tyto zlaté časy skončily, ale v roce 338 př. Kr. se vrátil do řeckých rukou. Město bylo poškozeno za punských (římsko-kartaginských) válek a roku 210 př. Kr. ho definitivně ovládli Římané, ostatně jako celou Sicílii. Římané přejmenovali Akragás na Agrigentum a město dále prosperovalo. Důležitým obchodním centrem bylo ještě za časů Byzantské říše. Příchod Saracénů na začátku 9. století tomu učinil přítrž, v tu dobu se také obyvatelé přestěhovali na vršek kopce na místo dnešního moderního Agrigenta, pravděpodobně aby se nájezdům dobyvatel mohli lépe bránit.
Zajímavosti a památky Údolí chrámů: Areál archeologického parku se dělí na dvě poloviny, východní a západní, které jsou oddělené silnicí (Via dei Templi). Východní část: Héraklův/Herculův chrám (Tempio di Ercole) – pochází zřejmě už z konce 6. století př. Kr. Dnes zde stojí osm z jeho původních 38 sloupů dórského stylu. Chrámm svornosti (Tempio della Concordia) – se zachoval v natolik neporušeném stavu, že by i v samotném Řecku záviděli. Často je označován za nejzachovalejší řecký chrám na světě. Byl postaven kolem roku 430 př. Kr. a za jeho výborný stav vděčíme křesťanům, kteří ho v 6. století n. l. změnili v křesťanský kostel a zpevnili, takže odolal i všem zemětřesením. V polovině 18. století ho romantici vrátili téměř do původní podoby.Héřin/Junónin chrám (Tempio di Giunone) – další dórský chrám, z něhož se dochovalo sloupořadí s architrávem. Za povšimnutí zde stojí červené skvrny – jsou to stopy po požáru, který proběhl zřejmě při kartaginské invazi v roce 406 př. Kr.
Západní část: Diův/Jóvův chrám (Tempio di Giove) – se do dnešních dnů téměř nezachoval, jeho stavba totiž byla přerušena kartaginským vpádem a později zničena řadou zemětřesení. Kdyby však byl dokončen, byl by jedním z největších starověkých chrámů vůbec. Jeho rozměry měly činit 112 x 56 metrů, sloupy měly být vysoké 20 metrů. Kromě sloupů podpíraly stavbu ještě sochy obrů Atlantů (tzv. telamony). Kopie jedné z nich, vysoká 8 metrů, dnes leží na místě chrámu.Chrám Dioskurů (Tempio dei Dioscuri) – původní stavba pocházela ze stejné doby jako ostatní chrámy, zřícený chrám byl ale znovu postaven v 19. století. Dnes zde stojí pouze čtyři sloupy.Museo nazionale archeologico – muzeum s nálezy antického umění řeckého Akragásu, resp. římského Agrigenta. K nejzajímavějším exponátům patří řecké vázy – černofigurová a červenofigurová keramika. Dále tu najdeme originál 8metrové sochy Atlanta (telamona), která bývala součástí Diova chrámu. Naproti muzeu si můžete prohlédnout vykopávky z doby helénismu a římské říše, pro něž je typická např. pravidelná síť ulic, kanalizace či domy s mozaikovými podlahami. Zdroj: https://www.mundo.cz/sicilie/agrigento
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 26.3.2019
  • 150 zobrazení
  • 3
  • 00
Nedostavěný řecký dorský chrám v Segestě byl v úterý dopoledne 26. března 2019 našim dalším cílem po cestě jižní Itálií.
Segesta - Dórský chrám v Segestě má dochovaných 36 mohutných sloupů.Nedokončený dórský chrám je jednou z nejvýznamnějších starověkých památek Sicílie. Leží ve vnitrozemí na východ od pobřežních měst Erice a Trapani a jeho velkým kladem je skvělá přírodní poloha. Chrám stojí na malém vršku Monte Barbaro na okraji hlubokého kaňonu a uprostřed hor, nedaleko od něj stojí ještě řecké divadlo. Chrám i divadlo mají svůj původ už v době, kdy zde sídlili Elymové, původní obyvatelé Sicílie, podle legendy údajně potomci Trójanů. Elymové se smísili s Řeky a byli postupně helenizováni (pořečtěni). Segesta byla v neustálém sporu s řeckým městem Selinús (Selinunte). Její žádost o pomoc v tomto sporu dokonce vyprovokovala Atény k vyslání velké námořní flotily na Sicílii (415–13 př. Kr.), která byla drtivě poražena Syrakusami. Později se Segesta spojila s Kartaginci, kteří zcela zničili Selinunte, ale ve 4. století byla naopak Segesta dobyta syrakuskými tyrany. Za vlády Římanů se většina obyvatel přesunula do pobřežního Castellammare del Golfo, kde měli lepší možnosti obchodování. Město bylo zničeno barbarským kmenem Vandalů.Dórský chrám byl postaven kolem roku 430 př. Kr., ale v důsledku zmíněných válečných konfliktů nebyl nikdy dokončen. Z větší vzdálenosti to není poznat, protože jeho 36 mohutných sloupů doslova svítí do dáli. Při bližším pohledu je už dobře vidět, že chrámu chybí střecha, vnitřní stěny a sloupům chybí typické vroubkování.
Pěšky nebo také minibusem se od chrámu dostanete k malému antickému divadlu, které leží vysoko v horách a je z něj špičkový výhled přes zelené pláně na mořské pobřeží i na dórský chrám.
Zdroj: https://www.mundo.cz/sicilie/segesta
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 26.3.2019
  • 173 zobrazení
  • 5
  • 00
První naší zastávkou po nočním přejezdem autobusem na cestě po jižní Itálií byla v sobotu 23.března 2019 Neapol.
Procházka Neapolí:
V samotném historickém centru města si nenechte ujít procházku po ulicích Via Tribunali a tzv. Spaccanapoli, dříve půlící město na dvě části. Od Neapolského dómu vás povedou kolem vyhlášené ulice Via S. Gregorio Armeno, celoročně plné betlémů, tajemné kaple Sansevero, přes vyhlášená náměstí Piazza S. Domenico Maggiore a Piazza del Gesu Nuovo až do blízkosti nechvalně proslulých Španělských čtvrtí, podél kterých vede oblíbená nákupní ulice Via Toledo, známá spíše jako Via Roma. Na jejím konci vás jistě uchvátí Náměstí lidu – Piazza del Plebiscito s Královským palácem a významným divadlem Teatro di San Carlo či Galerií Umberta I. v jeho těsné blízkosti.Pak už záleží jen na vás, jestli se vydáte na prohlídku některého z neapolských hradů, na procházku po pobřežní promenádě anebo se necháte vyvézt lanovkou až na vyhlídku u kartouzy Sv. Martina a Hradu Sv. Eliáše – dominant města. Litovat určitě nebudete, protože právě odsud je nádherný výhled nejen na město, ale i na celý Neapolský záliv.Navštívit také můžete některé z mnoha místních muzeí, například Národní archeologické muzeum či Muzeum Capodimonte. A až vás prozkoumávání města unaví, odpočiňte si v některém z mnoha místních parků.
Zdroj: https://www.radynacestu.cz/magazin/neapol/
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 23.3.2019
  • 622 zobrazení
  • 5
  • 00
V sobotu 9. března 2019 jsme se zúčastnili v Lánech Setkání turistů Středočeského kraje - Den s T. G. Masarykem. Počasí bylo nevlídné, ale velmi bohatý a zajímavý program účastníky zaujal.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 9.3.2019
  • 291 zobrazení
  • 5
  • 11

Nebyla nalezena žádná alba.

Adresa na Rajčeti

www.fjw.rajce.idnes.cz

Aktivní od

7. srpna 2008

Pohlaví

muž

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama