reklama
46 fotek, 3.9.2017, 205 zobrazení, přidat komentář | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017.
3. září 2017. Pärnu ležící v Pernovském zálivu je hlavním městem jihozápadního Estonska. Je to tiché přímořské letovisko oplývající velkou koncentraci sanatorií a léčeben. Historické centrum města se rozkládá v okolí centrálního náměstí. Důležitými architektonickými památkami jsou pozůstatky městského opevnění se zbytky bastionů. Nejstarší součástí hradeb je Červená věž z 15. století, která ve skutečnosti je totiž bílá. Dále k opevnění patří Tallinnská brána ze 17. století, která byla postavena Švédy. Pärnu již po mnoho let drží pověst kulturní metropole Estonska.
59 fotek, 3.9.2017, 196 zobrazení, 2 komentáře | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017.
2. až 3. září 2017. Hrad Turaidas leží hned za městečkem Sigulda. Tento cihlový krasavec je postupně rekonstruován. Historie hradu začíná v roce 1214, kdy byl postaven jako arcibiskupský hrad. Sloužil až do 18. století, pak do něj udeřil blesk, který přesně trefil sklad se střelným prachem, takže hrad vyletěl do vzduchu. Nyní v již obnoveném hradu nalézáme několik expozic, které nás provádějí jeho historií. Vyšlapeme i do nejvyššího patra věže, kocháme se pohledem na okolní lesy a meandr řeky Gauija.
Téměř dvacetitisícový Cesis rozkládající se na severu Lotyšska na břehu řeky Gauji je považován za nejkrásnější a „nejlotyšštější“ město v zemi. Může se pochlubit několika historickými památkami, z nichž nejvýznamnější je bezesporu starý hrad vybudovaný v roce 1290. V sousedství starého hradu dnes stojí „nový hrad“ z 18. století, který má typickou lososově růžovou barvu. Další zajímavou památkou je gotický kostel sv. Jana, pocházející z konce 13. století. V centru Cesisu se rozkládá náměstí Vienibas laukums, pod kterým byly vykopány základy staroměstských bran
97 fotek, 2.9.2017, 220 zobrazení, 2 komentáře | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017.
1. až 2. září 2017. Riga - hlavní město Lotyšska bylo založeno na strategickém místě na březích řeky Daugavy nedaleko Rižského zálivu v Baltském moři. Historické centrum Rigy nazývané Staré město se nachází na východním břehu řeky Daugavy. Na jedné straně je Staré město ohraničeno Daugavou, na straně druhé pak rozsáhlým městským parkem vysázeným na místě již zaniklých středověkých obranných hradeb města. Centrum historické Rigy tvoří Katedrální náměstí a ulice Kalkuiela, rižské architektonické památky pocházejí zejména z dob seces. Symbolem Rigy jsou však bezesporu krásné gotické domy, nazývané Domy Černých hlav. Ty se nachází nedaleko středověkého kostela svatého Petra.
Jurmala leží asi 25 km od hlavního města Rigy na břehu Baltického moře a je největším lázeňským městem v Lotyšsku.
94 fotek, 9.9.2017, 203 zobrazení, 4 komentáře | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017
9. září 2017. Vilnius - litevská metropole na soutoku řek Neris a Vilnia. V době meziválečné nezávislosti Litvy byl hlavním městem Kaunas a Vilnius připadl Polsku. Ostatně Poláci tu dlouho tvořili většinu a žil zde i polský básník Adam Mickiewicz. Navíc tu sídlila stotisícová židovská komunita, po New Yorku a Varšavě třetí největší na světě, takže si Vilnius vysloužil označení "Jeruzalém severu". Po příchodu Hitlera bylo židovské obyvatelstvo téměř zcela vyhlazeno a dnes si můžete prohlédnout jen jednu z původních 105 synagog. Rozsáhlé, převážně barokní staré město vybízí k procházkám. Z výšky na něj můžeme shlédnout z Gediminova vrchu, na kterém stojí starý hrad. Centrem je Katedrální náměstí s netradičně klasicistní čistě bílou katedrálou, věží a sochami litevských knížat. Za prohlídku stojí rozhodně skvost gotické architektury - cihlový kostel svaté Anny. .
98 fotek, 1.9.2017, 261 zobrazení, 13 komentářů | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017.
31. srpna až 1. září 2017. Klaipeda – je co do počtu obyvatel třetí největší litevské město, které je zároveň jediným námořním přístavem Litvy. Řeka Dane tu ústí do Baltského moře, čímž je z velké části určeno i zaměření průmyslu, který se zde specializuje na opravu lodí a zpracování ryb. Na levém břehu řeky se rozkládá Staré Město (Senamiestis) s pravoúhlou sítí ulic, kterému dominuje zřícenina hradu z 13. století. Na protějším břehu najdeme Nové Město (Naujamiestis), kde návštěvníky upoutá mj. pseudogotická budova hlavní pošty z tmavě červených cihel. Celkově Klaipeda připomíná spíše německá hanzovní města, kde jsou dlážděné ulice lemovány hrázděnými domy. Německy se město nazývá Memel, což je pojmenování, které získalo během 13. století, kdy se Klaipedy zmocnili němečtí rytíři.
Vrch křížů - významné poutní místo nedaleko města Šiauliai. Na pahorku jsou zasazeny tisíce křížů všeho druhu, které postupně plnily několik úloh; symbolizovaly utrpení Krista i prostých Litevců, byly vzdorem proti sovětskému režimu. Za sovětské éry byl pahorek několikrát srovnán se zemí, ale vždy rychle vyrostl znovu. Působivé je především neuvěřitelné množství křížů. Je jich už několik set tisíc a stále přibývají...
80 fotek, září 2017, 227 zobrazení, 1 komentář | cestování
Němečtí turisté z Fichtelgebirgsvereinu pořádali 17. září 2017 hvězdicový turistický pochod, a to na počest výročí 370 let, kdy se poprvé v Pilgramsreuthu objevily brambory, která tam byly dopraveny z našeho městečka Hranice.
191 fotek, 31.8.2017, 511 zobrazení, 5 komentářů | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017.
31. srpna 2017. Kurská kosa (též Kuronská či Kuršská kosa) je úzký pás země dlouhý 98 km a široký od 0,5 km do 3,8 km, který je rozdělený mezi Litvu (na kterou připadá 52 km) a Rusko. Podle legendy vytvořila kosu mořská obryně Neringa, když nosila písek v zástěře, aby vytvořila chráněný přístav pro rybáře. Ve skutečnosti vznikla Kurská kosa před pěti až šesti tisíci lety sedimentační činností mořských proudů v mělkých vodách podél pobřeží. Západní břeh kosy je omýván Baltským mořem, členitější východní břeh Kurským zálivem. Kurská kosa je tvořena hlavně písčitou půdou, proto se jí také říká „baltská Sahara“. Na kosu se dostanete krátkým trajektem z přístavu Klaipeda, odkud doplujete do Smiltyné.V 16. století začali lidé na Kurské kose s masivním odlesňováním. Působení silných větrů umožnilo obnažení písečných dun a písek začal zasypávat vesnice. Dnes se představitelé národního parku Kurská kosa, zřízeného v roce 1991 na ochranu dun, laguny a okolního moře, snaží vysazovat novou flóru – rostliny zpevňující půdu. Duny totiž postupně mizí v Baltském moři (posouvají se asi o metr za rok a také se postupně snižují) a bude-li vše pokračovat dosavadním tempem, může Kurská kosa za dvě století zmizet docela. Přesto je stále 70 % rozlohy tohoto pásu země pokryto lesy, především borovicovými, v menší míře i březovými háji. Písečné duny tvoří asi čtvrtinu plochy. V roce 1999 byly silně poškozeny hurikánem Anatoly.V roce 2000 byla Kurská kosa zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO, která následně poskytla prostředky na obnovu dun. Byly také vybudovány lávky, po nichž se mají pohybovat turisté, protože jich sem přijíždí mnoho a někteří svým chováním duny poškozují. Ve zdejší drsné přírodě žijí mj. jeleni, losi a divoká prasata. Kurská kosa patřila kdysi k Prusku, resp. Německu. Dnes náleží její severní část Litvě, jižní pak k ruské kaliningradské oblasti. V litevské části žije jen asi 2 500 obyvatel. Kdysi tu bývalo zdrojem obživy rybaření, dnes především cestovní ruch. Lidé sem přijíždějí za odpočinkem a koupáním. Navíc je kosa také významným nalezištěm jantaru. Nida: Celkem čtyři vesnice v litevské části kosy tvoří dohromady jednu společnou obec – Neringa. Díky cestovnímu ruchu je nejbohatší obcí v Litvě, průměrné mzdy jsou tu vyšší než ve Vilniusu. Největší a správní vesnicí je Nida, rušné letovisko, které leží až u ruských hranic. Mezi válkami si v ní zřídil letní byt německý spisovatel Thomas Mann, jehož dřevěný domek je stále možné spatřit. V roce 1968 dostal francouzský filosof Jean-Paul Sartre speciální povolení od Chruščova, aby mohl strávit nějaký čas na dunách. U Nidy stojí některé z nekrásnějších dun na poloostrově, především 52 metrů vysoká Parnidisova duna, na kterou vede 180 schodů. Na jejím vrcholu jsou k vidění zbytky kdysi 12 metrů vysokých žulových slunečních hodin poškozených hurikánem, ale především se tu naskýtá krásný výhled. Parnidisova duna je celkem 7 km dlouhý písečný hřeben, který vede až do Ruska. Pod dunou se můžete vydat na 1,8 km dlouhou pěší poznávací stezku věnovanou zdejší fauně a flóře. Blízko Nidy leží také bělostné pláže.Na tradičních dřevěných chatkách z 19. století v Nidě si můžete všimnout větrných korouhviček, které měly původně identifikovat námořní lodě, ale později začaly zdobit střechy. Etnografické rybářské muzeum nabízí pohled na Nidu 19. století. V centru můžete navštívit také Muzeum jantaru s pěknými jantarovými šperky. Vyráběly se nejdříve z cínu, později ze dřeva. Západně od přístavu leží maják na vrchu Urbas vysoký 29 metrů. Kopec nazývaný Hora čarodějnic leží u jedné ze čtyř vesnic Kurské kosy – Juodkranté, pro kterou je charakteristická vůně uzených ryb. Kopec je porostlý borovicemi a nacházejí se tu dřevěné sochy vytvořené lidovými umělci. Tamní rozličné sochy ďáblů, čarodějnic a démonů jsou často fantaskní a groteskní. Na jih od Juodkranté se nachází největší litevská kolonie volavek šedých a kormoránů. Kormoráni přilétají začátkem února, volavky o něco později. V květnu se rodí mláďata. Ptáci sem přilétají zejména kvůli bohatým zásobám ryb v laguně.
65 fotek, 30.8.2017, 334 zobrazení, 3 komentáře | cestování
KČT Slovan Karlovy Vary - Baltská cesta 2017.
31. srpna 2017. Kaunas - druhé největší litevské město (416 000 obyv.). Nachází se na soutoku řek Němen a Neris, v minulosti býval důležitým obchodním centrem. Bohaté na architektonické památky – např. Kaunaský hrad ze 13. stol., barokní radnice s 53 m vysokou věží, katedrála sv. Petra a Pavla (největší gotická stavba v Litvě), několik dalších zajímavých kostelů. V Kaunasu je také velké množství muzeí (muzeum války, muzeum čertů aj.). Novou částí města vede bulvár Laisvés aleja (Alej svobody), okolo kterého se koncentruje běžný život obyvatel Kaunasu.
74 fotek, 11.8.2017, 136 zobrazení, 2 komentáře | cestování
Během svého pobytu v Kremnici jsme si odskočili podívat do sousední Turčianské kotliny. Zde jsme navštívili lázeňské Turčianské Teplice, zajímavé městečko Mošovce, Blatnici s hradem, Necpaly a Kláštor pod Zlivom.
108 fotek, srpen 2017, 108 zobrazení, 2 komentáře | cestování
Úterý 8. srpna 2017 jsme strávili pod žhavým sluncem na středním Pohroní. Vystoupali jsme k hradům Šášov a Reviště, vyšplhali se na Szabóovu skalu, prošli si kalvárii v Hliníku na Hronom a nakonec se zchladili ve vodní nádrži Tajch nedaleko Nové Baně.
108 fotek, 19.8.2017, 319 zobrazení, 1 komentář
V sobotu 19. srpna 2017 byly cílem našeho sobotního výletu nedaleké bývalé Lázně Kyselka. Areál lázní se poznenáhlu obnovuje po totální devastaci z nepovedené privatizace.
67 fotek, 7.8.2017, 179 zobrazení, 2 komentáře | cestování
Letní slovenská expedice KČT Slovan Karlovy Vary pokračovala v pondělí 7. srpna 2017 do Zvolena. Zdolali jsme výstup na Pustý hrad s nádhernými výhledy, absolvovali dobrodružnou plavba na pltích po řece Hronu a nervy si pak zklidnili na termálním koupališti v Kováčové.
92 fotek, srpen 2017, 160 zobrazení, 7 komentářů | cestování
Staré báňské město Kremnici jsme navštívili dvakrát - jednou za deště v neděli 6. srpna 2017 a potom s průvodkyní ve středu 9. srpna 2017, kdy bylo zalité sluncem.
115 fotek, srpen 2017, 200 zobrazení, 3 komentáře | cestování
Letní slovenská expedice KČT Slovan Karlovy Vary ve dnech 5. až 12. srpna 2017 směřovala do oblasti Kremnických vrchů. V neděli 6. 8. 2017 jsme absolvovali túru přes nejvyšší vrcholy Kremnických vrchů dolů do města Kremnice. V pátek 11. 8. 2017 jsme sešli z hor na Krahulský vrch a do Geografického středu Evropy.
96 fotek, červenec 2017, 231 zobrazení, 2 komentáře | cestování
V sobotu 22. července 2017 jsme se za nádherného letního dne vypravili do Přírodního parku Stráž nad Ohří. Předmětem našeho zájmu byla hadí farma v Osvinově, kde se spolek Zamenis pod vedením Karla Janouška stará o záchranu vzácné užovky stromové. V naší cestě jsme pak pokračovali přes Srní dolů k řece Ohři do Perštejna-Lužného.
88 fotek, červenec 2017, 114 zobrazení, přidat komentář | cestování
Poslední den našeho pobytu jsme se zašli podívat v pátek 7. července 2017 na jih od Jičína na bájný vrch Veliš a lesním hřebenem jsme přešli do Ostružna.
57 fotek, červenec 2017, 137 zobrazení, 3 komentáře | cestování
Ve čtvrtek 6. července 2017 jsme si vyšlápli do kopců pod vrch Tábor k pramenům řeky Cidliny.
78 fotek, červenec 2017, 135 zobrazení, 1 komentář | cestování
Ve středu 5. července 2017 byla našim cílem hradní zřícenina Trosky. Pak jsme se vydali přes Nebákov Podtroseckým údolím do Rovenska pod Troskami.
110 fotek, červenec 2017, 166 zobrazení, 2 komentáře | cestování
V úterý 4. července 2017 jsme navštívili Sobotku se zámkem Humprecht a vydali se přes obec Nepřívěc na hrad Kost. Údolím Plakánku jsme se pak vrátili stejnou cestou zpět do Sobotky.
106 fotek, červenec 2017, 127 zobrazení, 3 komentáře | cestování
V pondělí 3. července 2017 jsme se vydali našim putováním Českým rájem kolem jinolických rybníku do Prachovských skal. Na zpáteční cestě do Jičína jsme šlii přes Bradu a zastavili v ossariu u Kbelnice.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron